Chyťte Bureše. Hra, které se prodalo už na 10 tisíc kusů, bude mít i třetí díl



Nejste zrovna fanoušky českého premiéra? Pak vás tahle úniková hra zřejmě opravdu velmi pobaví. Zdroj: Chyťte Bureše



  Praha
  02.09.2019

Znají se už léta, jako kluci spolu hráli hokej. Víc kamarádit spolu ale pětadvacetiletý Lukáš Polák a o dva roky mladší Josef Dvořák začali až po návratu Josefa ze studií v zahraničí. A vymysleli spolu deskovou hru, které baví už tisíce lidí v Česku. A pak její pokračování.

Dosud dvou dílů deskové hry s názvem „Chyťte Bureše“ prodali autoři hry už téměř deset tisíc kusů, nyní už připravují i třetí díl. „Na uživení to ale není,“ přiznávají otevřeně mladíci, kteří se věnují jinak obchodní činnosti v realitách a financích. Myšlenku deskové hry ale rozvíjí dál a vznikla tak třeba i úniková hra.

Jak ten nápad vznikl?

Lukáš Polák: Prvotně vznikl nápad na deskovou hru, kdy jsme připravovali deskovou hru pro děti a byly zrovna volby do parlamentu. V tu chvíli jsme si uvědomili, že tady žádná taková politická desková hra není. Do Vánoc 2017 jsme ji tedy připravili a vydali.

Takhle to zní jednoduše, ale když si tu výrobu představím – vymyšlení scénáře příběhu, grafiky a tu myšlenku rozvinout…

Lukáš: Prvotní myšlenka byla moje. Některé věci jsem si musel prosadit, abychom to zvládli do Vánoc (smích). Sehnali jsme si grafiky, kteří nám první díl hry navrhli.

V čem byl zádrhel, co jste si musel prosazovat?

Lukáš: Byl v něčem zádrhel? (smích) Spíš jsme chtěli nejprve dokončit tu dětskou hru a pak jsme se měli vrátit k tomuto nápadu, nakonec jsme ale dětskou hru odložili a vůbec nevyrobili.

Josef Dvořák: Nevěřil jsem, že tu hru do Vánoc stihneme.

Proč byl inspirací zrovna současný premiér a jeho problémy?

Lukáš: V tu dobu, kdy nápad vznikl, se politické kauzy kolem premiéra řešily nejvíc a nelíbí se nám aktuální politická situace. Proto nám nápad přišel vhodný. Snažili jsme se vymyslet něco, co nás bude živit, neříkám tedy, že nás to živí (smích). Nápad vlastně spojil dva aspekty - baví nás politika a baví nás vymýšlet nové věci.

Podstata hry předpokládá, že jste při její přípravě museli mít asi široké znalosti politiky?

Lukáš: Byli jsme jí asi znalejší než průměrný občan.

Jaké byly ohlasy, když první verze hry vyšla?

Lukáš: Vzhledem k tomu, že to byl první díl, narychlo, opravdu recese, hra stála tři sta korun, lidi od toho asi čekali trochu víc, ale nenáročné hráče to zároveň uspokojilo.

Josef: Začínali jsme hru tvořit v polovině září a standardní desková hra se vyvíjí rok, rok a půl a my jsme na to měli tři týdny.

K čemu byste tu deskovou hru připodobnili? Třeba Sázky a dostihy?

Lukáš: Ten první díl bych nerozebíral, ten už neprodáváme.

A díl druhý?

Lukáš: Vymysleli jsme pak lepší strategii hry.

Kolik se prodalo kusů první verze hry?

Josef: Čtyři tisíce.

Takže byl velký zájem. A jaké byly ohlasy?

Josef: U prvního dílu byly trochu negativní, s tím, že hra je nic moc ale ať to nevzdáváme. Některé ohlasy byly ostrý, ale brali jsme to sportovně. Prodalo se hodně her a mělo to dobrý potenciál růst dál, proto jsme si řekli, pojďme těm lidem dát víc, než dostali teď.

V čem se tedy druhý díl posunul?

Josef: To je kompletně jiná hra. Jednička spočívala v tom, že hráči chytají Bureše, chodí po políčku a kdo z hráčů první nasbírá kartičky s kauzama, chytí Bureše. Tedy čistě házíte kostkou a sbíráte karty. Dvojka se otočila, nehledá se vítěz, hledá se poražený a největší Bureš u stolu. Nejdříve se snaží hráči nasbírat skandály do své zásoby, aby je následně mohli rozházet na své protihráče. Člověk, který se brání, se může bránit odpovědí na vědomostní otázku z okruhu historie a politiky naší země. Přece jen, protože to je politická hra, chtěli jsme tímto rozšířit povědomí o politice. Ve hře jsou i úkoly, čímž jsme se snažili udělat hru i trochu bláznivou, třeba ke skleničce vína. První hráč, který špatně odpoví na pět otázek, nebo nesplní úkoly, tak má pět skandálů a to je cíl k tomu najít Bureše u stolu.

Hra je tedy opakovaně hratelná, není to jednorázovka a hráče zabaví pokaždé?

Josef: Asi si nedokážeme představit, že hru budou lidi tahat každý víkend na chatu, ale že si ji určitě zahrají víckrát, než jedničku.

Kolik se druhého dílu už prodalo?

Zatím už 5500 kusů a stále je v prodeji.

Uživí vás tenhle projekt?

Josef: To určitě ne.

A co vás tedy motivuje?

Tím, že nás to neživí a firma nestojí na svých nohách, jsou to hlasy, co nás žene.

Máte plánu i další pokračování hry?

Připravujeme už třetí díl. Máme už připravené grafické návrhy, víme, jak bude vypadat krabice i hra, kterou jsme opět vylepšili a posunuli.

A jak vás pak napadlo udělat i únikovou hru, kde přišla ta odbočka?

Máme hektické vánoční období, kde neřešíme nic, než odesílání her. Jako pro každého vánočního obchodníka je pro nás zásadní, když zákazníci dostávají hry do posledních dnů před Vánoci. Proto řešíme i sami rozvoz, abychom uspokojili co nejvíce lidí. A tak 25. a 26. prosince, když jsme se spolu sešli, byly to první dva dny asi po měsíci, měsíci a půl, kdy jsme si mohli oddechnout. A Lukáš je takový, že stále vymýšlí, co dál. Seděli jsme a přemýšleli a přišel nápad na únikovku.

Lukáš: Kdybyste mi v srpnu řekl, že budeme mít únikovku, tak bych vrtěl hlavou, že žádnou únikovku mít nikdy nebudeme, ani jsme pořádně nevěděli, co to je.

Josef: Nápad vznikl tak, že Lukášovi někdo psal s dotazem na něco jiného a šumem došlo k nepochopení.

Co spojuje únikovou hru a deskovou?

Oba: Humor. Jo!

Lukáš: Jinak samozřejmě únikovou a deskovou hru nelze srovnávat.

Můžete i únikovku tedy popsat, v čem je jedinečná?

Josef: Už tím příběhem, není tady žádná jiná, která by řešila nějaké aktuální téma. To lidi hodně baví. A pak humor, provázání humoru se hrou. Pomáhal nám ji stavět architekt únikových her a podařilo se nám skloubit dost nevšední věci, která z ní dělají moc dobrou únikovku, i když dám stranou její příběh.

Co to znamená?

Josef: I ten, kdo nikdy nehrál únikovku, si to užije, protože je tam dějová linka. A když přijde člověk, který únikovky miluje, ale nesleduje politiku a neví, kdo je Bureš, stejně si rád zahraje a bude ho to bavit. Asi se nezasměje tolik, jako ostatní, ale pořád ho to bude bavit.

Byli si u vás zahrát únikovou hru i politici? Kteří?

Josef: Měli jsme tady předsedu Pirátů Ivana Bartoše nebo senátora Marka Hilšera. Ale každý nadšený hráč je pro nás odměna.

Lukáš: Nedovedu si představit, že bychom tu únikovku měli špatnou a koukali pak na ty obličeje tady.

Chcete vytvářet i jiné deskové nebo únikové hry?

Josef: Máme plány, které si necháme zatím pro sebe. Na deskovou i únikovou hru. Obojí mimo politiku.

A co se stane, až chytí, nebo osvobodí Bureše? A jak to vůbec tipujete?

Josef: Nemáme takový vhled do zákulisí, ale myslím, že řešení bude trvat do dalších voleb. A pak je také zásadní věc, jak nám dlouho vydrží pan prezident.

Lukáš: To je nejzásadnější.

Josef: Scénářů je hodně a myslím, že je těžké předpovědět, jak to dopadne.



Autor: ) ( red

Místo události: Na Švihance 1527/9, 120 00 Vinohrady,Praha

  • Líbil se vám článek?
  • Zajímal by článek někoho z vašich přátel?
  • Máte co k článku říct? Využijte komentářů...

  • Zapojte se do dění. Bavte se a vyhrávejte.

    Partneři portálu: